Realizace v Evropě

Již v 17 století byl zbudován plavební kanál, spojující město Ypry s řekou Yser, která se v Belgii vlévá do Severního moře. V řece a jejím okolí se dodnes vyskytuje nevybuchlá munice z První světové války.

Belgická vláda rozhodla o vybagrování a vyčištění 15 km kanálu na šířku 10 m a hloubku 1,5 m, aby zde mohly projíždět výletní lodě.

Vlivem průmyslu obsahuje sediment na obou koncích kanálu polychlorované bifenyly a uhlovodíky, pro které jsou podle belgických zákonů stanoveny speciální postupy likvidace.

Projekt počítal s odstraněním 55 000 m³ sedimentu. Polovina byla odvodněna ve vysoušecích lagunách, pro druhou polovinu tohoto objemu byly využity odvodňovací vaky Geoute^®. Využití odvodňovacích vaků skýtalo výhodu v tom, že plocha pro odvodňování sedimentu byla zbudována v těsné blízkosti řeky. Transport sedimentu k vakům tak probíhal přímo po vodě bez nutnosti využití nákladních automobilů. Navíc předběžné zkoušky ukázaly, že je možné sediment odvodnit v krátké době, tedy odvodněný materiál z jednoho vaku lze brzy odvést a na jeho místo hned nasadit nový vak. Celá plocha pro odvodňovací vaky tak nezabírala zbytečně velké prostory.

Před načerpáním do vaků bylo nutné nejprve ze sedimentu odstranit nevybuchlou munici.

Odebrané vzorky ukázaly znečištění části sedimentu, proto byl kal z různých částí řeky zpracováván odděleně. Odpadní voda ze všech odvodňovacích procesů splňovala belgické standardy, takže mohla být vypouštěna zpět do řeky, aniž by jakkoli poškozovala životní prostředí. Část této vody byla opětovně použita ke zvodnění sedimentu čerpaného do vaků.

Po naplnění byly vaky rozříznuty, odvodněný materiál byl naložen na nákladní auta a převezen dále k využití. Nezávadný materiál našel uplatnění při zemních pracích. Kontaminovaný sediment byl odvezen na skládku k likvidaci.

Svartsjönská jezera byla znečištěna odpadem, pocházejícím z papírny ve městě Pauliström. Před rokem 1968 se zde k ochraně buničiny používaly sloučeniny rtuti, což mělo za následek kontaminaci jezer.

Bylo rozhodnuto o vybagrování 300 000 m³ rtutí kontaminovaného sedimentu. Aby nedošlo k narušení okolní nedotčené přírody transportem odvodněného materiálu na dlouhou vzdálenost, byl na západní straně horního jezera vymezen prostor pro uložení.

Zde byla vybudována nepropustná plocha pro odvodňovací vaky se spádem do sběrného místa, kde byla odpadní voda zachytávána a zpracovávána aerobním bioreaktorem tak, aby splnila náročné normy kvality pro návrat do vodního koloběhu. Poté byla čerpána zpět do jezera. Po skončení prací byl prostor uzavřen, zavezen ornicí a ponechán přírodním vlivům.

Kontaminovaný kal byl z jezer těžen pomocí plovoucího sacího bagru. K odvodňovací ploše byl čerpán 2 km dlouhým plovoucím potrubím.

V dánském městě Skanderborg byly přes 80 let do místního 2 ha jezera vypouštěny splašky i průmyslové odpady. Ačkoli byla již před několika desetiletími tato praxe zakázána, v roce 2005 studie ukázaly, že kal na dně jezera je kontaminován fosforem, kadmiem, rtutí a uhlovodíky.

Úřady nařídily vypracovat plán pro sanaci jezera v souladu s dánskými zákony o ochraně přírody.

Byl zahájen proces odběru a analýzy velkého množství vzorků sedimentů.

Zvažovalo se využití jedné ze čtyř různých metod odvodnění kalů – drenážní kontejnery, odstředivky, pásové lisy a odvodňovací vaky Geotube^®.Výsledky testů ukázaly, že z hlediska výkonu, složitosti, kvality odpadních vod, provozní stability i nákladů bude nejvhodnějším řešením technologie odvodňovacích vaků. Použití pásového lisu bylo odhadnuto jako 3x nákladnější a odstředivky jako 1,7x nákladnější než odvodňovací vaky.

Kontaminovaný kal byl z jezera těžen plovoucím sacím bagrem o výkonu 200 m³/h. Oproti plánovaným 80 000 m³ bylo celkem vytěženo a odvodněno 146 000 m³ sedimentu.

Odtékající voda byla čerpána do nedaleké čistírny odpadních vod, odkud byla po úpravě vracena zpět do jezera. Na závěr realizace byly vaky rozříznuty a odvodněný sediment využit jako stavební výplň.